Eko ezo bio pseudo boj

Dnes na mě vyskočil článek, který svým způsobem reflektuje přesycenost informacemi ohledně duchovna a ezoteriky v určité sociální bublině a snaží se poukázat na povrchní záměry, laciné pozlátko pseudoduchovna a různé rychlokurzy, rádoby šamanské rituály a obchod s duchovnem.

A když jsem ten článek dočetla, napadl mě k tomu spontánní proud myšlenek a tak jsem je zachytila a posílám dál.

Když se lidé vymezí vůči určité skupině, směru nebo vrstvě ve společnosti, jako je tomu u citlivějších, emotivnějších, nebo tzv. duchovních lidí, kteří nesledují politiku, neřadí sami sebe k úplně nejběžnější většinové společnosti, případně se příliš vymezují vůči konzumnímu životnímu stylu, odsuzují bohaté nadnárodní společnosti, neradi chodí do supermarketů, atd, pak toto vymezení a snaha vydělit se od celku bude přirozeně tvořit stín.

Tento stín se projeví také ve formě kompenzace, tedy identifikace s opačnou formou životního stylu, jako je návrat k přírodě a duchovním hodnotám.

Jenže dokud jsou tyto hodnoty používány jako forma ztotožnění se a jako nástroj boje proti jiným živým bytostem a jejím způsobu prožívání, projeví se tato nerovnováha na vnitřní úrovni v jiné formě, například jako přehlcení myšlenkami určitého typu, pýchou a touhou odlišit se a odpoutat od celku a vytvořit celek nový, nezatížený původní verzí vnímané reality materialistické společnosti.

Dříve nebo později však dojde k novému procitnutí a dřívější odpor, který byl původně namířený proti jistým konzumním způsobům, se nyní projeví jako odpor vůči všemu, na čem si dotyčný vystavěl svůj ideologický duchovní oltář jeho nové identity.

Člověk pak popře vše, na čem svou dosavadní identitu stavěl a vše, na čem si tak moc zakládal.

Duchovno je najednou na .ovno…

To je přirozený proces.

Jen někdy se může stát, že člověk vyleje vaničku i s dítětem, protože namísto toho, aby uznal svou dřívější zkušenost a poučil se z ní, zavrhne celou svoji etapu vývoje, celé duchovno, ezoterično, nebo jak to nazvat, opět vycházejíc z reakce odporu, nepřijetí zkušenosti a potřeby najít zase novou identitu v jiném extrému.

Je to přirozené, stejně jako když se zamilujete, váš drahý vás na rukou nosí, vše je zalité sluncem a za pár let zjistíte, že žijete s manipulátorem.

Jenže ono nic není černo-bílé, mysl dokáže rafinovaným způsobem filtrovat každou zkušenost a stále dokola rozdělovat na černou a bílou.

Ani manipulátor, ani pan dokonalý nejsou pravdivým a celistvým obrazem reality.

Vše je jen zkušenost.

A z hlediska bytí je úplně jedno, jestli člověk dělá kurzy osobního rozvoje, jestli se angažuje v politice nebo ne, nebo pase ovce, či píše reaktivní články proti pseudoduchovnu… Nic z toho nemá větší ani menší hodnotu, nic z toho není důležitější a nic z toho není špatné ani dobré.

Pouze se děje to, že jedna zkušenost se naplnila a mysl se od ní odvrací a přichází další zkušenost a mysl v ní nachází novou identitu.. a tak je to s reakcemi všeho druhu, stále dokola.

A to je také přirozenou součástí života tady na Zemi, až dokud se mysl neutiší a není kdo by soudil, rozděloval na hromádky a bojoval sám proti svému odrazu v zrcadle.

Krásný den všem