Iluze osobního přání: Musíme měnit realitu, abychom byli šťastní?

Jak je to s pozitivními přáními? Je dobré je mít i v „bytí“? Toto je otázka, na kterou jsem nestihla odpovědět během našeho webináře na téma Bod nula – puštění kontroly, a proto bych se u ní ráda zastavila nyní. Téma přání totiž úzce souvisí s tím, jak vnímáme sami sebe ve vztahu k životu.

Život se děje bez ohledu na naše myšlenky

Život se děje bez ohledu na to, co si o něm myslíme. Probíhá přesně tak, jak probíhá, a je mu v podstatě jedno, jestli nějaký hlas v naší hlavě s aktuálním děním souhlasí, nebo nesouhlasí. Odehrává se naprosto samovolně.

Často podléháme iluzi, že jsme někdo, kdo může život nějakým způsobem ovlivnit nebo zmanipulovat. Je to ten pocit oddělené jednotky – malého človíčka, který se cítí nenaplněný, bezmocný, sám nebo frustrovaný. Vzniká tak rozpor: „Já“ versus „Život“. Já, malý človíček, stojím proti životu, který na mě klade nějaké nároky.

Potřeba ovládat zdroj přežití

V momentě, kdy se člověk cítí oddělený od života, přirozeně potřebuje získat dojem, že je větší než život sám. Snaží se ho ovládat, aby si zajistil:

• zdroj přežití a energie
• zdroj lásky
• zdroj nasycení

Tato snaha o manipulaci reality vychází z vnitřního pocitu nedostatku. Pokud ale vnímáte sebe jako součást – jako jeden celek s životem – dochází k zásadní proměně.

Přítomnost jako jediný skutečný zdroj

Když prožíváte jednotu, pod všemi emocemi a myšlenkami, které se v přítomném okamžiku odehrávají, je vnímán hluboký pocit naplnění a celistvosti. V takovém stavu není potřeba měnit realitu. Je vnímáno, že všechno je přesně takové, jaké to je, a že je to ve své podstatě dokonalé.

V ten moment přestanete hledat jiný zdroj „z venku“. Zjistíte, že tím skutečným zdrojem je přítomnost.

Může se tedy objevit osobní přání?

Ano, osobní přání se může objevit i v bytí. Je však vnímáno pouze jako myšlenka, která přichází a zase odchází. Je to úplně v pořádku. K tomu, co se objevuje, je cítit otevřenost nebo třeba lehká zvědavost, ale není tam žádný odpor k tomu, co se momentálně prožívá.

Ten hlavní rozdíl je v tom, že není nikdo, kdo by na tom přání lpěl. Není tu nikdo, kdo by bazíroval na tom, že se realita musí začít tlačit směrem k onomu přání. Život se zkrátka odehrává dál, svobodně a bez ohledu na to, co si o něm jako lidé myslíme.

Chcete se do tohoto vnímání ponořit hlouběji?

Pokud vás téma přítomnosti a odevzdání se proudu života oslovuje, v záznamu webináře Bod nula jdeme mnohem dál pod povrch běžných konceptů. Společně prozkoumáváme, jak vystoupit z role „malého človíčka“ a spočinout v klidu, který v přítomnosti už dávno je.