Naše děti nám nepatří

Naše děti nám nepatří. Mají svůj vlastní osud a emocionálně potřebují žít svůj vlastní život. Dokud se dospělí citově vměšují do osudu svých dětí, zrcadlí se tato skutečnost tím, že děti zdánlivě „mají problémy“. Dospělý člověk, který není schopen bezpodmínečné lásky, vnímá své dítě přes své vlastní filtry a jeho nevyřešený citový život pak vidí skrze chování svých dětí.

Pohled rodiče versus prožívání dítěte

Jak však často vychází najevo, dítě problém nevnímá jako své vlastní téma, je o mnoho víc smířené se svým prožíváním i osudem a jediný, kdo problém řeší, je rodič. Neplatí to samozřejmě vždy. Ale je celkem jasné, že dokud je dospělý pod nadvládou vlastních programů, vnímá optikou zatížení i své nejbližší a snaží se je stáhnout s sebou do své pokřivené perspektivy.

Svoboda a síla rodové linie

Děti jsou často mnohem více svobodné, než si myslíme, pouze jejich projev a chování způsobené vyšší citlivostí se může jevit jako problém v očích toho, kdo je sám obětí svých destruktivních programů. Když rodič přestane klást dítěti podmínky pro svou lásku, změní se i perspektiva, jakou vnímá život svého dítěte. Vše je v pořádku, dítě žije svůj život a se svými emocemi i životními výzvami se vypořádá mnohem snadněji. Cítí se sebevědomé, protože se v klidu může uvolnit a opřít o sebe a v zádech cítí sílu a důvěru svých předků.

Zaujalo vás toto téma? Podívejte se na záznam vysílání

Volá vás toto téma a chcete prozkoumat, co se skutečně skrývá pod povrchem vašich rodinných příběhů? Pokud cítíte, že nastal čas pustit staré programy a uvidět své děti i sebe v nové svobodě, zvu vás k hlubšímu ponoru.

V záznamu webináře Naše děti nám nepatří společně odkrýváme to, co v běžném každodenním shonu zůstává skryté.