O čem je vědomá komunikace

Ukázka č.10 z knihy Znovuzrození
〰〰〰

Spíš než o slovech je vědomá komunikace o postoji.
Pokud mi na druhém člověku záleží stejně jako na mně samotném, tak ho nebudu vědomě zraňovat slovem, činem, ani tím, že o něm budu nepěkně smýšlet.
Pokud se mě jeho chování nebo slova dotknou, tak mu to dám najevo a řeknu mu, jak se cítím, namísto toho, abych útočila zpátky nebo se stáhla do pasivní agrese.

To, že se nás čas od času něco dotkne, je běžné. Všichni máme svá citlivá místa a jen málokdo vyrůstal v ideálních podmínkách. A tak má každý z nás v sobě témata, na která jsme hákliví. To však neznamená vytvořit si kolem citlivého tématu bublinu a vyhýbat se mu, ale naopak, zaměřit se na uvědomění si toho, co konkrétně nás zraňuje a pochopení, proč nás to zraňuje.

Je dobré si také vyjasnit, že cílem komunikace není kritizovat, obviňovat nebo ranit partnera, ale mluvit především o svých pocitech, sdělovat svoje potřeby a láskyplně poukazovat na případnou nerovnováhu ve vztahu. To vše s respektem k pocitům a potřebám našeho partnera.

Pokud ve vztahu komunikujeme oboustranně s citem, snažíme se vžít do kůže toho druhého, pochopit jeho úhel pohledu a respektovat jeho pocity a postoj k věci, pak je téměř zaručeno, že to pro nás bude přínosné. Zpočátku nám sice může komunikace způsobovat různé obtíže a vynášet na povrch těžké emoce, ale pokud vytrváme ve svém záměru, nakonec se vzduch pročistí a my pocítíme značnou úlevu. Vznikne mezi námi větší důvěra, hloubka a harmonie.

Pokud však při snaze komunikovat narážíme neustále dokola na nedorozumění, nepochopení a nepřijetí, pak je fajn se nad tím zamyslet a zvážit třeba i společnou terapii. Pokud ji ale ten druhý odmítá a nechce převzít zodpovědnost za svoji část problému, pak pravděpodobně nemá smysl v takovém vztahu dlouhodobě setrvávat.

Existuje značné množství lidí, kteří disponují tak nízkou sebereflexí, že jsou přesvědčeni o tom, že mají za všech okolností pravdu a nejsou ochotní druhým naslouchat. Takoví lidé pak k sobě přitahují opačný extrém, a to člověka, který vidí chybu vždy jen sám v sobě, snaží se sám sebe změnit a přizpůsobit se svému nepřizpůsobivému partnerovi.

Toto velmi destruktivní chování můžeme pozorovat například ve vztahu empatického jedince s člověkem, který trpí narcistickou poruchou osobnosti, nebo v extrémních případech, jako je například domácí násilí.

Pokud jsme ochotni tolerovat vůči sobě jakýkoliv projev neúcty a manipulace, potřebujeme získávat zkušenosti, jak si více vážit sami sebe.

>>VÍCE O KNIZE ZNOVUZROZENÍ<<