Až ti bude jedno, zjistíš, že jsi láskou

Závist, soupeření, pomluvy, boj, nenávist, shazování tvojí hodnoty, dotknutá ega a nepřejícnost.

To je velmi častá reakce na úspěch, ať už si pod tím slovem představíš cokoliv.

Dovolit si být vidět a ještě si u toho dělat co chceš, to sis dovolil moc!

A dokud je v Tobě někdo, komu výše jmenované vyloženě vadí nebo brnká na struny, tak si ten svůj úspěch zkrátka nemůžeš dovolit.

Hlas kritika a obranné mechanismy nedovolí, aby se hodná holka nebo hodný kluk vymanili ze své role nebo vykoukli ze své komfortní sociální bubliny.
Co je známé, to je bezpečné.
A vychovali nás v přesvědčení, že máme vyhovět a přizpůsobit se.

Dokud přemýšlíš o tom, komu co na tobě vadí a kdo co zase nepochopil a kdo tě nepřijal, co jsi komu otevřel a jak to budeš ošetřovat, nebo jak to celé dopadne, tvoje obranné mechanismy se postarají o to, abys zase vytvořil kompromis, zastyděl se a nesl dál na svých bedrech pocity viny s příslibem, že příště to uděláš lépe a budeš se snažit víc.

Víc zapadnout, víc zavděčit, víc uspokojovat představu (svoji o) druhých.

A teď si představ, že někomu tvoje přirozené chování spouští jeho obrany a Tobě je to jedno, nebo z toho máš dokonce i lehkou radost.
Že řekneš něco odvážného, spontánního nebo zkrátka to, co cítíš a pozoruješ, jak to druhé lidi vyvádí z míry a ty se tím bavíš.
Baví tě ale hlavně to, že pozoruješ, jak se změnila tvoje vlastní reakce. Že už se necukáš, nechceš to vzít zpátky, nestydíš se a neprožíváš jejich reakce s pocity nepatřičnosti.

Bavíš se, protože je ti to jedno a cítíš příjemné chvění.

Z té svobody, že si můžeš hrát, blbnout, říkat, co cítíš a být autentický a ve tvé hlavě není žádný hlas, který by byl proti.

Prostě se to děje a ty cítíš radost.

Nikoliv proto, že by se ti líbilo dívat se na to, jak jiní trpí, ale proto, že víš, že ve skutečnosti nikdo netrpí, jen jsi spustil mechanismus, který vede k posunu vědomí u druhého.

Jaké je to prozření, že pokud někdo trpí tím, že se na tebe dívá, nebo něco čte, tak se v něm jenom uvolňují jeho vlastní procesy, spojené s emocemi, které doteď byly uvězněny v jeho těle.

A ty jim dáváš svojí přítomností příležitost tyto emoce prožít a rozpoznat jejich potenciál.

Nic víc, nic méně se neděje.

Dokonce i v konfliktních interakcích se děje jen pohyb energie.
Nikdo nikoho nezraňuje záměrně.

Vědomí je láska a nevědomí je program, který nelze ovládat, dokud se neprojeví na vědomé úrovni.

Dokonce i když jednáme tzv. z ega, je to stále ten stejný pohyb, řízený nejvyšší božskou silou, kterou všichni jsme.
Tvým tělem hýbe soubor programů a celé to má ve své režii božská síla a její dokonalé načasování.
Není to o tvojí necitlivosti nebo nedostatku sebereflexe.
Je to o sejmutí břemena viny a kontroly.

Každé „zlo“ je nerozpoznaným traumatem.
Jakmile zlo vnímáš skrze soucit, neexistuje viník, neexistuje ani žádný zasloužený hrdina, vším hýbe život sám.
Pro někoho nepřijatelná blbost, pro jiného úleva.
Každý ať si vybere podle svého.

Ale od doby, co toto vnímám, je mi úplně jedno, jak si kdo příběh o mně stvoří.
Protože ten příběh není o mně.

Žádné lidské já není nikdy konzistentní, je to jen soubor projekcí a myšlenek v přítomném okamžiku.
A tyto myšlenky odejdou stejně tak rychle, jako se objevily.

Pokud tě tato témata zajímají, koukni na můj youtube kanál nebo se přihlaš na konzultaci či některou ze společných akcí.

Krásný den všem ❤

Tara Svobodová
Průvodkyně vnitřní transformací
Autorka knihyZNOVUZROZENÍ
Poskytnu vám účinné nástroje a techniky pro objevování vašeho vnitřního potenciálu.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *