Práce s emocemi

Ukázka č. 5 z knihy Znovuzrození
〰〰〰

Je sice pravda, že vnější svět ani okolnosti našeho života nemáme pod kontrolou, a proto je potřeba smířit se s tím, že spoustu věcí nemůžeme změnit nebo přímo ovlivnit. Co ale ovlivnit můžeme, jsou naše reakce a prožívání.

Jestliže v nás vznikají spontánní reakce na prožívané situace bez pochopení, proč tomu tak je, pak jen kloužeme po povrchu vědomí a prohlubuje se v nás pocit frustrace.

Tyto bolestivé pocity spojené s bezmocí, vinou, bojem nebo strachem se těmito rekacemi stále dokola generují v našem vědomí a přitahují do našeho života podobné okolnosti a podobné lidi. A opakuje se to tak dlouho, dokud nedojde k hlubšímu uvědomění příčiny těchto našich reakcí a my nezačneme k situaícm, které zažíváme, měnit svůj vnitřní postoj.

Když si však uvědomíme, že můžeme ovlivňovat naše reakce na tyto oklnosti a že vše, co se nám děje, vychází z našeho vnitřního prostoru, můžeme dojít k pochopení, že tento scénář bezmoci je pouhým konstruktem mysli.

Nejedná se totiž o nějakou objektivní skutečnost, ale pouze o naše přesvědčení a pocity, které pramení z našeho podvědomí.

My se pak můžeme vědomě zaměřit na skutečný kořen naší bolesti, a tím je energie s určitým emočním nábojem, která je uložená hluboko v našem těle.

• Když se přestaneme věnovat myšlenkám a rozvíjením příběhu a začneme vnímat, jak se cítí naše tělo, můžeme v něm najít místo napětí nebo bolesti, které si žádá naši pozornost.

• Do místa, kde cítíme, že je bolest nejintenzivnější, zkoncentrujeme svůj dech a jemně tam přivádíme proud našeho vědomí. Dotýkáme se bolestivého prostoru v těle zevnitř.

• Spojíme se s pocitem, který je přítomný (například viny) a dovolíme si ho plně prožít, přijmout a obejmout.

• Necháme tento pocit, aby měnil svou podobu a intenzitu tak dlouho, dokud v těle cítíme napětí. Ano, bolest to může být intenzivní a nepříjemná. Můžeme vůči této bolesti vnímat i odpor, ale jakmile si ho uvědomíme, můžeme vyjít vstříc i tomuto pocitu a uvnitř sebe ho vnímat.

Tím, že se zaměřujeme na epicentrum bolesti v našem těle, odvádíme mysl od destruktivních myšlenek a svéjí pozorností uzdravujeme místo, kde jsou uloženy vzpomínky na naše dětská traumata.

Pokud budeme těmto místům věnovat pozornost se záměrem přijetí uložených emocí a nebudeme se chtít pouze zbavit bolesti, pak bude naše mise úspěšná a my se naučíme přistupovat k sobě s laskavostí a soucitem.

>>VÍCE O KNIZE ZNOVUZROZENÍ<<