Hněv jako zdravý přirozený instinkt

Ukázka č. 4 z knihy Znovuzrození
〰〰〰
Dokud se dítě vzteká a na odmítnutí (na nenaplnění své potřeby) odpovídá hněvem, znamená to, že ještě neztratilo kontakt se svým zdravým a přirozeným instinktem.

Pokud mají někteří rodiče pocit, že se jejich dítě vzteká příliš často nebo kvůli maličkostem, pak je velmi pravděpodobné, že oni sami mají problém se svým vlastním hněvem.

A tím nemyslím jen výbuchy hněvu, které člověk nedokáže mít pod kontrolou, ale – a to považuji za ještě vážnější formu takovou míru odpojení od svých pocitů, že v sobě hněv necítí vůbec nebo si ho cítit nedovolí.
Avšak tento hněv zůstává v jejich podvědomí a hromadí se v těle.

Každá emoce, kterou člověk prožívá, je naprosto oprávněná a má své hluboké opodstatnění.

• Pokud jsou děti vychovávny rodiči, kteří odmítají emoci hněvu, protože ji považují za něco špatného a nežádoucího, pak v dětech vyvolávají svou reakcí pocit viny pokaždé, když děti hněv projeví.

• Vina zatlačí hněv ještě hlouběji pod povrch a člověk je pak vinou natolik ovládán, že se emoce hněvu nemůže přirozeně projevit a vyjít z těla ven.

• Tímto způsobem pak vzniká ještě větší vnitřní tlak, který si hledá ventil pro cestu ven, což se pak často děje velice nezdravým, pokřiveným způsobem.

Takovéto jednání mnohdy ústí v tzv. pasivní agresi, kdy spolu lidé nemluví, nekomunikují o svých potřebách a neprojevený hněv pak mezi nimi nejen způsobuje dusnou atmosféru, ale také podporuje destruktivní program, který odebírá energii všem zúčastněným.

Pasivní, tedy potlačená agrese spojená s manipulací pomocí citového vydírání a s vyvoláváním pocitu viny je stejně tak zhoubná jako emocionální agrese aktivní, tedy otevřená, slovně nebo fyzicky projevená a přímo namířená na oběť.

Citlivé dítě, dokud je v něm ještě dostatek životní energie, v takovém prostředí o to víc reaguje na společné emoční pole.

Projevuje se to tím, že se hlasitě vzteká a často pláče, je nervózní, trpí nespavostí, cítí nespokojenost nebo své problémy somatizuje různými alergiemi, ekzémem, zánětem průdušek nebo jinými symptomy.

Jestliže se dítě pod tíhou těchto vlivů přestane otevřeně hněvat, pak už ztratilo motivaci hájit své hranice a dochází u něj k větším psychickým propadům, až do stavu smutku, rezignace nebo deprese.

Ukázka z knihy Znovuzrození, ve které najdete jak teoretické informace, tak i praktické návody a cvičení, jak se vypořádat s destrutkivními programy a změnit své prožívání z úrovně oběti do role vědomého tvůrce.
>>VÍCE O KNIZE ZNOVUZROZENÍ<<