Naše děti jako projektor našich stínů

Ukázka z knihy Znovuzrození č. 11
〰〰〰

Skvělými učiteli a projektory našich vlastních nevědomých stínů jsou naše děti.

Každé dítě vnáší do rodiny vždy něco nového a jeho příchod je často zásadní životní změnou pro oba partnery.
Dítě je plné života a život je pohybem Ducha.
Proto každé dítě je do jisté míry tak trochu rebelem, dokud mu rodiče nebo společnost nepřistřihnou křídla.

Duch ale přináší do míst, která jsou zatuhlá a stagnující, čerstvý vítr a rozfoukává skryté citové rány tak dlouho, dokud jim člověk nezačne věnovat svoji pozornost.

V prostředí, kde má člověk ve svém stínu nevyslovená přání, nežité touhy a neprojevené emoce, se najednou vyskytne živel v podobě dítěte, který na sebe vezme tuto jeho potlačenou a nežitou část a začne ji manifestovat.

• V intelektuální rodině se například objeví vnímavé dítě s uměleckými sklony nebo dítě silně empatické a to nejen prožívá velmi intenzivně a do hloubky své emoce, ale zároveň vyjadřuje potlačené nálady a obsahy z rodinného prostředí.

• Rodina, která drží své city na uzdě, najednou čelí vznětlivým projevům malého rebela, který v tiché domácnosti vyvolává emocionální bouře.

• Citlivá umělecká duše jde v rigidním prostředí proti nastolenému řádu a nedodržuje žádná omezení ani pravidla, kterými jsou příslušníci rodu svázáni. Pro ostatní je takový jedinec těžko uchopitelný a málokdo dokáže jeho chování pochopit.

Většinou to v takové rodině bude jeden nebo oba rodiče, kdo si nese z dětství trauma, které nebylo nikdy zaléčeno. Naopak, bylo zatlačeno hluboko do podvědomí a zapomenuto. Tito rodiče se naučili oploštit své emoce a žít na povrchu vědomí v racionálním a logickém světě, kde hluboké emoce a kontakt s nimi neměl své místo.

Pokud ovšem ani jeden z rodičů nepodnikne cestu do svého podsvětí a nesetká se tam s emocemi, které jsou pohřbeny v jeho podvědomí, převezme tento úkol na sebe další člen rodiny, a tím je jejich dítě.

To bude pak potlačené emoce svých rodičů projevovat za ně, což pro ně ale nebude žádoucí.
Dítě jim může připadat příliš emoční a nezvladatelné jako rozbouřená řeka uprostřed skal.

Jeho snahu žít své sny, vyjadřovat své postoje, naplňovat své touhy a projevovat své emoce budou jeho rodiče považovat za naprosto nepřijatelné chování. Dítě pro ně bude neuchopitelné a jeho nepředvídatelný projev budou chápat jako nespolehlivost.

Nevyléčené trauma je díky nevědomému chování rodičů přeneseno na jejich potomka a život už zařídí, aby se okolnosti postaraly o to, že projde minimálně podobnou zkušeností jako oni.
Dítě díky tomu získá příležitost se s rodovou zátěží vědomě setkat a vypořádat se s ní, aby ji jednou provždy odstranilo z rodové linie.

>>VÍCE O KNIZE ZNOVUZROZENÍ<<